Blog

Tuhle větu jsme asi většina z nás už někdy v životě vyslovila – jako reakci na událost, která nás hluboce zasáhla. Možná jsme jí ale nepřikládali větší význam.

Cože??
Tato věta ve mně vyvolala zmatek. Jak jako? Vždyť přece obvykle víme, kam chceme jít, jen nevíme, jak se tam dostat… ne?

Tanči. Tanči tak, jako by se nikdo nedíval. Roztanči celé svoje tělo. Rozhýbej se. Každou část svého těla dej do pohybu. Následuj hudbu. Nech se vést. Zaber veškerý prostor, který k tanci potřebuješ. Roztanči se, roztřes se, rozhýbej se. Celé tvoje tělo ví, že tančíš. Každá tvoje buňka tancem ožívá. Cítíš někde v těle ztuhlost? Tanči ještě víc....

Často se stává, že nevíme jak se rozhodnout. Nevěříme tomu, že se dokážeme rozhodnout správně. "Je to pro mě dobré?" Tělo ví, co je pro nás dobré, stačí se na něj naladit, propojit se s ním, spojit se se svým srdcem. Jaký máte pocit v těle, když si představíte, že jste se rozhodli pro jednu z variant? Je to pocit...

Moudrost našeho těla je úchvatná. Tělo umí velmi dobře vyhodnotit, co je pro nás dobré. Má skvěle vyvinuté obranné mechanismy, které nás ochraňují, když je třeba. Někdy si však tyto obranné mechanismy a vzorce chce ponechat po zbytek života a nevystavovat nás tak zranění. Vzorce, které nám však kdysi prospěly, pro nás již po letech prospěšné být...

Cítíte se provinile, když chcete dosáhnout něčeho pro sebe?

Zvuk jsou vibrace. Váš hlas vydává vibrace. Pomocí hlasu se uvolňuje určitá energie, energie, která být uvolněna má, tak je to správně, proto svůj hlas máme. Dává nám možnost se vyjádřit.

Naše tělo k nám vysílá signály. Někdy jen lehké, aby nás správně nasměrovalo, v čem je mu dobře a co je mu proti "srsti". Když je nezaznamenáme, tak o něco zvýší intenzitu, trochu přitvrdí, abychom si už konečně všimli. Někdy jsme však natolik "odpojení" a natolik v "hlavě", že tyto signály nejsme schopní zaregistrovat, nebo se jimi zabývat. Někdy...

Děti, za kterými rodiče "nestojí" necítí oporu. Jsou na tomto světě samy, samy za sebe v tomhle obrovském světě, nebo si tak alespoň připadají. Bez opory, o kterou se mohou opřít, přijít si pro radu, vyplakat se a svěřit svoje trápení. Nemají zastání, jistotu o tom, že je tu někdo bez pochybnosti pro ně. Bez ochrany, jakoby "obnažený", každý na...

Někdy může být těžké, udržet se v rovnováze. Stane se Vám, že někdy v určité situaci reagujete přehnaně? Emoce se dostanou tak nějak mimo Vaši kontrolu a potom si přehráváte v hlavě znovu stejnou situaci, jak by se dala zvládnout lépe?